aneb Jak jsem ke křepelákovi přišel ...

Už od té doby, co jsem se přestěhoval do Jeseníků a nastoupil tam jako lesník, jsem uvažoval, jakého psa by bylo nejlepší si do těchto podmínek pořídit. Jak jsem později zjistil, drobné zvěře tu je jako šafránu, takže pořídit si nějakého ohaře, by byl holý nesmysl. Zato černé zvěře tu byl dostatek a i stavy jelení zvěře mají neustále stoupající tendenci. Promluvil jsem tedy s několika svými známými, kynology. Po našich rozhovorech jsem se čím dál tím víc utvrzoval ve volbě německého křepeláka.... výborný při aportu,s chutí pracovat jak na poli, tak ve vodě, jistý na barvě a ostrý na černou a škodnou... univerzální plemeno, pomyslel jsem si. Tak tedy rozhodnuto, bude to křepelák :-)

Jak jsem se rozhodl, tak taky udělal a v květnu roku 2007 jsem si jel pro svého prvního křepeláka. Volba padla na výborného chovatele J. Plačka, takže jsem jel pln očekávání do LOVOŠE. Vše proběhlo podle předem domluveného plánu a já si během několika málo hodin vezl domů jednu křepelačku, fenku, BIRKE Z LOVOŠE.

S touto fenkou jsme společně absolvovali hned několik kynologických akcí. Počínaje jarním svodem, přes mezinárodní výstavu, až po několikery zkoušky z výkonu, na kterých sobě (a ani mně) neudělala žádnou ostudu :-) Proto jsem se rozhodl fenku nechat uchovnit. Doufám, že už nám teď nebude nic stát v cestě a budeme moct v květnu poprvé krýt...